Aloe pravá, i v češtině častěji zvaná vera, může bez nadsázky nosit šerpu s nápisem Zázrak z říše rostlin.
Má bohaté praktické využití v domácí lékárně, nevyžaduje žádnou speciální péči, naopak je velmi vytrvalá a jsme přesvědčeny o tom, že by ji měl mít doma každý, kdo je aspoň trochu způsobilý k pěstování rostlin. Je pěstována jako pokojovka, v příhodných klimatických oblastech roste zplaněle jak divá, a je hojně využívána pro výrobu léčiv a kosmetiky.
Trocha botanických termínů: Aloe je stálezelená sukulentní bylina s růžicovitě uspořádanými dlouhými dužnatými listy. Listy jsou vybaveny ostny, jejichž velikost je přímo úměrná mohutnosti rostliny – mladé listy jsou spíše kulaté jen s náznaky budoucích ostnů, starší vzrostlá rostlina už má pořádná zubiska. Aloe pravá se pyšní nádhernými žlutooranžovými květy, podlouhlými zvonky v hroznovitém květenství, málo se ví, že má také plody – tobolky s mnoha semeny. Aloe v přírodě poskytuje potravu hlavně ptákům a nejčastěji ji opylují kolibříci.
Botanikové nemají úplně jasno o přesném prapůvodu. Někteří se domnívají, že by to mohl být Arabský poloostrov, jiní se přiklání k povodí Nilu. Té druhé teorii nahrává také fakt, že nejstarší důkazy o využití v medicíně pocházejí v Egypta a jsou staré víc než 6000 let (to už je teda účinek prověřený časem!). Rostlina se ovšem velmi rychle rozšířila po světě, dnes ji můžete potkat prakticky všude, kde je teplo.
Teď tedy ke zmiňovanému zázračnému využití. Blahodárný účinek na lidský organismus má na svědomí základní produkt – gel. Pro domácí použití je snadno získatelný z živých listů rostliny. Rychle degraduje, to znamená, že čím čerstvější, tím lepší. Hojivé kouzlíčko umí obsažené polysacharidy, lépe by vám to však určitě vysvětlil povolaný chemik nebo farmaceut. Gel je rychlou pomocí při drobných oděrkách nebo popáleninách. Rychle zklidňuje kůži podrážděnou sluníčkem.
Nejvíc účinných látek obsahuje vrchní třetina listu, gelovou dužinu můžete bez zpracování nanášet přímo na postižené místo na kůži.
Povrch listů obsahuje latex, ten má silný projímavý účinek, bacha na něj.
Největšími exportéry aloi jako suroviny pro nejrůznější průmyslové využití jsou Mexiko, Dominikánská republika a Venezuela. V těchto zemích můžete potkat obrovské plantáže, nás však víc zajímá, jak ji pěstovat v domácích podmínkách.
Tato rostlina je velice světlomilná, miluje sluneční paprsky a přímé světlo. Když jí k jižnímu parapetu dopřejete i dobře propustnou půdu, můžete očekávat hojné přírůstky (zkuste do substrátu pro pokojovky přimíchat trochu písku a rašeliny). Pokud máte aloi doma, zkuste využít aktuálního ročního období a vystěhovat ji do letního sídla na venkovní parapet, balkón nebo terasu. Rostlina si bude chrochtat blahem (obrazně řečeno, flora obecně moc zvuků nevydává).
V létě rostlina logicky potřebuje více vláhy. Substrát by měl mezi zálivkami proschnout, což se na slunném parapetu děje poměrně rychle. Dobrá rada na závěr: Pokud se rozhodnete umístit aloi ven, zalévejte ji brzy z rána nebo až k večeru. Pozor na rosení – kapičky vody fungují jako miniaturní lupy a v kombinaci s přímým sluncem by mohly listy paradoxně popálit.
Autorka článku je nadšenou parapetovou letnitelkou a ráda se prostřednictvím Nedbalek podělí o aloí mláďata.